Nejsi sám
Myslíš, že máš smutku plno?
Že máš smutku jako Brno.
Žádný důvod k radosti,
pořád samé starosti?
Není to pravda. je to jen klam,
na světě přece nejsi sám.
Kolem jsou lidé, co mají Tě rádi-
rodiče, milenky, kamarádi,
kteří Tě nikdy smutnit nenechají,
kteří vždy otevřenou náruč mají,
kteří Tě nikdy nezradí,
kteří Ti vždycky poradí.
No tak se usměj - víc Ti to sluší,
pro všechny otevři tu svoji duši.
Život je jeden a to dost krátký,
Čas nikdy nemůžeš vrátit zpátky,
tak ho žij naplno, nemusíš se bát,
vždy je tu někdo, kdo tě má rád.
Láska je...(Václav Hrabě)
Láska je jako večernice
plující černou oblohou
Zavřete dveře na petlice!
Zhasněte v domě všechny svíce
a opevněte svoje těla
vy, kterým srdce zkameněla
Láska je jako krásná loď
která ztratila kapitána
námořníkům se třesou ruce
a bojí se co bude zrána
Láska je bolest z probuzení
a horké ruce hvězd
které ti sypou oknem do vězení
květiny ze svatebních cest
Láska je jako večernice
plující černou oblohou
Náš život hoří jako svíce
a mrtví milovat nemohou
Někdy se ptám
Někdy se ptám, proč je těžké mít tě ráda,
někdy se ptám, proč mi láska ukazuje svoje záda.
Někdy se ptám, proč se slzami musím usínat,
někdy se ptám, proč skoupý jsi na slovo:
"Lásko, mám tě ráda."
Někdy si myslím, že zasloužím si víc,
než ty mi můžeš dát.
Někdy si myslím, že lásku chceš jen přijímat.
Někdy si myslím, že bez tebe bylo by mi líp.
Někdy si myslím, že bude lepší jenom snít.
Chci...
Chci cítit horkost tvého těla,
chci aby píseň lásky u nás navždy zněla,
chci s tebou projít všemi strastmi života,
chci abych nikdy nepoznala, co je to samota...
Most života
Až jendou půjdeš po mostě, který vede z dětství do dospělosti, nespěchej, podívej se na řeku života, která pod tebou tvoří vzpomínky, postůj a podívej se - tou cestou jdeš naposledy, jak jednou vkročíš na most nemůžeš se vrátit, jen bláznům je dopřáno vracet se, rozhledni se kolem sebe, snad zahlédneš známou tvář....vidíš ho?...znáš ho?...miluješ ho???
