Někteří muži jsou....
....prostě úžasní.
Nechají vás spát do deseti.
Připraví vám kávu přesně tak, jak to máte ráda a ještě vám ji zanesou do postele.
Než se rozkoukáte a opustíte koupelnu....už vaří oběd.
Když se podivíte, dozvíte se, že:
"Aspoň v neděli by sis měla odpočinout."
A tak si hraju na PC a čekám, až bude vařeno.
Ale slibuju, nádobí umeju já)))
Láska až za náš svět....
Sandru miloval! Jeho jediná láska si vzala život, kvůli tomu, že si myslela, že ji nemiluje… Když Linda odejde zůstane sám…
Dává si to za vinu. Měl za ní jít, měl matce utéct…ten průser by mu zato stál!
Nikdy!Ona se už nikdy nedoví, jak moc ji miloval! Musí za ní…musí jí to říct! Když to dokázala ona…on také…
Ruce i nohy se mu třesou, když otvírá dveře na balkon. Výška z dvanáctého patra mu nahání strach…ale láska k Sandře ho v jeho jednání utvrzuje. Musí! Musí to udělat! Pomalu si stoupne na zábradlí…ještě chvíli váhá, ale potom… skočí…
Několik lidí ho vidělo…a volají sanitu…je ale pozdě. Nikdo krom Lindy a Mariany netuší, proč si Sandra i Radek vzali život…nikdo jiný o tom dopise nevěděl. Zemřeli pro sebe…jeden pro druhého…pro svou lásku…
(Láska by měla mít své meze, neodsuzuju tohle jednání, ale ukončit svůj život kvůli někomu, ukončit ho dřív než si pro něj přijde sama zubatá, je zbytečný, bolest ze ztráty milované osoby přejde, chce to jen čas, tu ránu kterou svým činem způsobíš tvým blízkým je velikáa těžko se na to zapomíná, ...spíš nikdy nezapomeneš když si někdo z blízkých vezme život)